úterý 26. května 2015

Malá plenková fotostory

Když se vám narodí dítě, rozšíříte rodinu. S novým človíčkem se totiž narodí i spousta tetiček a strýčků, kteří do té doby sice patřili do vašich životů (jako přátelé, kolegové), nyní však skrze vaše dítě vstoupí i do vašich nových rodin.  Oficiálně.

Staří přátelé, nové otázky

Do naší rodiny se tímto způsobem narodila spousta nových členů, mezi nimi i teta Ivana. Ivana je mojí přítelkyní už dlouhých jedenáct let. Vybrala si mě jako spolubydlící na chodbě naší staré koleje, prý jsem měla děsný svetr. A ten bych po ní asi i tisíckrát nejradši každé ráno hodila, když v pět vstala, aby stihla procvičit svoji partu tibeťanů. Nicméně, někde mezi jejími pěti tibeťany a mými dvěma dětmi vzniklo přátelství na celý život.

Nedávno mně Ivana dala otázku na tělo. Jak poznám, co přesně mým dětem je, když jsou ještě příliš malé na to, aby mi to sami řekly?

Dobrá otázka, říkám si. Jakmile se stanete matkou, každý ve vašem okolí hned nabude dojmu, že znáte historii každého prdíku, včetně jména farmáře ze země původu, kde ta na první pohled nenadýmavá potravina byla vypěstována. Omyl.

Věštění z plínek

Když se nám před třemi lety narodil syn, dostali jsme se na doporučení jiné mé kamarádky do péče vynikající pediatričky. Bez jediného testu dokázala vždy bezpečně identifikovat běžná dětská trápení a s odborným závěrem: „To ukojíte.“, nás po pěti minutách strávených v ordinaci, posílala domů.

Všechno, co vám dítě neřekne, vám prozradí jeho plena. A ona v nich za ta léta strávená v ordinaci uměla číst na jedničku! Kombinace konzistence, barvy a obsahu jí v součinnosti s vlastními mateřskými zkušenostmi vždy dala odpověď na většinu mých otázek. Myslím, že když bych se jí zeptala na jméno zmíněného farmáře, dala by mi na něho i telefonní číslo.

Čekárna maminek, které v přebalovacích taškách nosily místo čistých plen plenky plné. Ke konzultaci. Prostě geniální.

Tajná složka

Neváhala jsem a vydala se v jejích stopách. Jejímu staromilství jsem vtiskla svůj rukopis, když jsem se rozhodla, že plenky budu hygienicky fotit na tablet a pak se s ním v ordinaci budu pět minut ohánět. Navíc nejsem z těch matek, které běhají k lékaři při prvním píchnutí. Každá nemoc má svůj vývoj. Bude lepší, když pro začátek vše zachytím a vytvořím jí takovou malou ilustrativní fotostory. Založila jsem si v počítači tajnou složku a pilně ji plnila fotkami s obsahem synkových plen.  Až jsem nasbírala dostatek toxického materiálu, objevil složku můj muž.

No ano, myslel si o mně úplně to samé, co si myslíte i vy, pokud jste můj blog dočetli až sem.

Účel světí prostředky

Každá matka ale ví své. Pro své dítě je schopná udělat cokoliv a já jsem toho živoucím důkazem. Účel světí prostředky a já musím hrdě přiznat, že bych se teď čtením z plen mohla živit.

Neměla jsem v krizových momentech dostatek času na sáhodlouhé přemítání a jako prvorodička, ani dostatek zkušeností. Z okruhu svých kamarádek jsem měla dítě jako první, tak jsem na to šla vědecky.  Někdy je prostě potřeba jít svému dítěti naproti. Ne všechny věci přijdou samy, většinu se jich každá máma musí v dnešní době nukleárních rodin naučit sama. Zdraví dětí je křehké téma stejně jako zdraví samo. A věštění z plen je jednou z mnoha cest, jak své dítě ušetřit zbytečně nepříjemných vyšetření a následných traumat z lékařského prostředí, které mohou přetrvat až do dospělosti. Protože to, že naše dítě nemluví, neznamená, že si nepamatuje.

Žádné komentáře:

Okomentovat