Na úvod

Když jsem se před necelými třemi lety stala poprvé matkou, dost se mi tím ulevilo. Můj život dostal nový rozměr a naplnil se zvláštním klidem.  Touhu jít dál a výš, vystřídala touha jít do hloubky, ke kořenům.  Život se mi tak nějak automaticky zpomalil a jeho poklidné tempo mi dovolilo plně prožít a rozvinout své mateřství.

Když se dnes podívám na syna, vím, že se nám děti rodí proto, aby nás všemu naučily. Mylně se probíráme různými příručkami o výchově, omezujeme se obecně uznávanými představami o rodičovství a našich povinnostech z něho vyplývajících.  Jediná skutečná povinnost vůči našim dětem je milovat je, respektovat, přistupovat k nim se zdravým selským rozumem a věřit v ně. Energii vloženou do vztahu se svými dětmi vnímám jako vratnou investici. Věřím, že vše, co jako matka potřebuji znát, si nesu sama v sobě nebo se to naučím po boku svých dětí.

Ráda se s vámi o své názory a zkušenosti s mateřstvím podělím. Zastávám názor, že zdravý rozum je lepší než kdejaká příručka. Proč neprobrat věci, na které jste se chtěli vždycky zeptat, ale věděli jste, že na ně nedostanete otevřenou odpověď? Já se o ni na svém blogu pokusím.