Když žena porodí, rychle pochopí pár základních fashion pravidel maminek na mateřské.
1. Mikina, tričko, džíny a tenisky pro vás budou na dalších pár měsíců/let nejlepší parťáci.
2. I když si sebevíc namlouváte, že ta mikina od Tommyho Hilfigera je prudce elegantní, není. Stejně si z ní žádný muž na zadek nesedne. Maximálně tak jiná maminka na pískovišti. Za předpokladu, že jí manžel ze Států před měsícem nedovezl lepší od Michaela Korse.
3. Je výhoda, když porodíte v době, kdy zrovna letí květinové nebo etno vzory. Krásně schovají ublinknutí nebo odolné skvrny od příkrmů.
4. Vyplatí se investovat do funkčního oblečení nebo kimona, které jste nedávno viděla v posledním filmu Jackieho Chana. Až vaše dítě začne chodit a lézt do vrchních skříněk kuchyňské linky, budete ve snaze uchovat život vašeho potomka podnikat podobně krkolomné přemety a výpady. Oceníte, když vás v nich oblečení nebude limitovat.
5. Vrstvěte. Málokdy se podaří dodržet plánovanou půlhodinovou procházku kolem bloku. Dítě má až zázračnou termoregulační schopnost a bývá od přírody skvěle vybaveno do těch nejzrádnějších terénů. Ani po hodinách hry na čerstvém vzduchu neprochladne, vám začne být zima (oblévat horko) tak zhruba po hodině.
6. A hlavně, brzy pochopíte, že se vlastně ani nikdo moc nezajímá, v čem na mateřské vyrazíte mezi lidi, protože hlavní módní ikonu tlačíte před sebou v kočárku.
A vy se rychle zorientujete v pár základních stylistických pravidlech:
1. Nextík nebo Gapík?
2. Otevře se vám svět kočičkových, jablíčkových, autíčkových nebo opičkových kolekcí. Pokud se vám nepodaří vašemu dítěti vysvětlit, že to tričko s designovým černo šedým autíčkem je opravdu hezčí než ten kýč s Bleskem McQueenem, po kterém pořád sahá, raději do lepších heren ani nevyrážejte.
3. Často nezáleží na značce, ale na kolekci. Kultovní starší kolekce bývají dražší než současné, méně povedené. Představte si, že kupujete auto, veterána. Čím starší, méně dostupný, zato více šetřený, tím více si připlatíte. Seženete je pouze na mateřských serverech a připravte se na to, že podpultovky mizí rychlostí světla.
4. Nejpraktičtější kousky ale podědíte nebo vám je zdarma půjčí kamarádka.
5. Největší radost stejně budete mít z věcí, které vám pro děti uplete nebo uháčkuje babička, protože vy víte, že už dávno nemůže na ruce, na oči a ani na záda. Že ty věci, jsou dělané s obrovským nasazením a vůlí je dokončit, je do nich vloženo srdce a vy je svému malému budete s největší pýchou navlékat.
Za komunismu nebylo k sehnání téměř nic, dnes je trh s dětskou módou až nesmyslně přesycený. Ráda svého syna hezky oblékám, v tom se nijak neliším od ostatních maminek, jsem ale vděčná, když mohu dětské oblečení podědit nebo naopak poslat dál. Vidím smysl v recyklaci a učím jej vidět i svého syna. Pravidelně spolu třídíme šatník všech členů rodiny a společně vyřazené kousky odnášíme na místa, kde je znovu upotřebí.
Nepotrpím si ani na značky. Nepovažuji za dobré, že někteří rodiče své děti oblékají od prvních dnů pouze do designových kousků. Učí tím děti odvozovat hodnotu člověka od hodnoty oblečení, které nosí. Děti tento pohled na svět přirozeně vstřebají a často se pak v pozdějších letech hůře oblečeným dětem smějí nebo si s nimi nechtějí hrát. Další stranou mince je, že dítě si zvykne být na základě dobře sladěného outfitu od okolí chváleno a pozitivně hodnoceno a začne i svoji hodnotu odvozovat od míry ohlasu u svého okolí. Navíc mít doma designové dítě, které smutně kouká na děti hrající si v písku, taky není žádná výhra v loterii.
Ráda bych ze svých dětí vychovala pevné a silné individuality se zdravým názorem na sebe i okolní svět. Mnoho věcí neovlivním, ale u mnoha věcí se o to svým příkladem mohu pokusit.
1. Mikina, tričko, džíny a tenisky pro vás budou na dalších pár měsíců/let nejlepší parťáci.
2. I když si sebevíc namlouváte, že ta mikina od Tommyho Hilfigera je prudce elegantní, není. Stejně si z ní žádný muž na zadek nesedne. Maximálně tak jiná maminka na pískovišti. Za předpokladu, že jí manžel ze Států před měsícem nedovezl lepší od Michaela Korse.
3. Je výhoda, když porodíte v době, kdy zrovna letí květinové nebo etno vzory. Krásně schovají ublinknutí nebo odolné skvrny od příkrmů.
4. Vyplatí se investovat do funkčního oblečení nebo kimona, které jste nedávno viděla v posledním filmu Jackieho Chana. Až vaše dítě začne chodit a lézt do vrchních skříněk kuchyňské linky, budete ve snaze uchovat život vašeho potomka podnikat podobně krkolomné přemety a výpady. Oceníte, když vás v nich oblečení nebude limitovat.
5. Vrstvěte. Málokdy se podaří dodržet plánovanou půlhodinovou procházku kolem bloku. Dítě má až zázračnou termoregulační schopnost a bývá od přírody skvěle vybaveno do těch nejzrádnějších terénů. Ani po hodinách hry na čerstvém vzduchu neprochladne, vám začne být zima (oblévat horko) tak zhruba po hodině.
6. A hlavně, brzy pochopíte, že se vlastně ani nikdo moc nezajímá, v čem na mateřské vyrazíte mezi lidi, protože hlavní módní ikonu tlačíte před sebou v kočárku.
A vy se rychle zorientujete v pár základních stylistických pravidlech:
1. Nextík nebo Gapík?
2. Otevře se vám svět kočičkových, jablíčkových, autíčkových nebo opičkových kolekcí. Pokud se vám nepodaří vašemu dítěti vysvětlit, že to tričko s designovým černo šedým autíčkem je opravdu hezčí než ten kýč s Bleskem McQueenem, po kterém pořád sahá, raději do lepších heren ani nevyrážejte.
3. Často nezáleží na značce, ale na kolekci. Kultovní starší kolekce bývají dražší než současné, méně povedené. Představte si, že kupujete auto, veterána. Čím starší, méně dostupný, zato více šetřený, tím více si připlatíte. Seženete je pouze na mateřských serverech a připravte se na to, že podpultovky mizí rychlostí světla.
4. Nejpraktičtější kousky ale podědíte nebo vám je zdarma půjčí kamarádka.
5. Největší radost stejně budete mít z věcí, které vám pro děti uplete nebo uháčkuje babička, protože vy víte, že už dávno nemůže na ruce, na oči a ani na záda. Že ty věci, jsou dělané s obrovským nasazením a vůlí je dokončit, je do nich vloženo srdce a vy je svému malému budete s největší pýchou navlékat.
Za komunismu nebylo k sehnání téměř nic, dnes je trh s dětskou módou až nesmyslně přesycený. Ráda svého syna hezky oblékám, v tom se nijak neliším od ostatních maminek, jsem ale vděčná, když mohu dětské oblečení podědit nebo naopak poslat dál. Vidím smysl v recyklaci a učím jej vidět i svého syna. Pravidelně spolu třídíme šatník všech členů rodiny a společně vyřazené kousky odnášíme na místa, kde je znovu upotřebí.
Nepotrpím si ani na značky. Nepovažuji za dobré, že někteří rodiče své děti oblékají od prvních dnů pouze do designových kousků. Učí tím děti odvozovat hodnotu člověka od hodnoty oblečení, které nosí. Děti tento pohled na svět přirozeně vstřebají a často se pak v pozdějších letech hůře oblečeným dětem smějí nebo si s nimi nechtějí hrát. Další stranou mince je, že dítě si zvykne být na základě dobře sladěného outfitu od okolí chváleno a pozitivně hodnoceno a začne i svoji hodnotu odvozovat od míry ohlasu u svého okolí. Navíc mít doma designové dítě, které smutně kouká na děti hrající si v písku, taky není žádná výhra v loterii.
Ráda bych ze svých dětí vychovala pevné a silné individuality se zdravým názorem na sebe i okolní svět. Mnoho věcí neovlivním, ale u mnoha věcí se o to svým příkladem mohu pokusit.
Žádné komentáře:
Okomentovat