pondělí 2. března 2015

Kojím, kojíš, (ne)kojíme

Kojení je nádherné a široké téma. Bohužel pro každého z nás těžko uchopitelné. Je intuitivní, v souladu s posledními trendy přestává být intimní, díky své popularizaci na mnoha úrovních se z něho stává téma veřejné, celospolečenské. Fotografie kojících celebrit zaplavují sociální sítě, novináři jimi živí své čtenáře.

Mainstreamové neznamená populární

Zvykli jsme si na to, že co je mainstreamové, není populární. Netáhne to, co dělá většina, přirozeně nás zaujme to, co nedělá každý. Přímá úměra platí i v oblasti kojení. S celosvětově klesajícím počtem veřejně kojících žen stoupá počet kojících celebrit. Po mnoha intimních tématech, tak známé tváře světu otevírají další doposud ne příliš medializovanou sféru našich životů, která v rámci celospolečenských diskusí nezůstává bez emocí a zájmu širší veřejnosti.

Lidé se obecně jako společnost umí hrdě postavit k mnoha věcem. Horší to už bývá, když přijde na lámání chleba a každý si má jako jedinec obhájit své vlastní principy a postoje týkající se svého přesvědčení a zásad. Stejně nelehké je to i s kojením.

Fáze kojení

Syna jsem kojila dva roky a měsíc. Společně jsme si prošli několika fázemi.

PRVNÍ FÁZE – všichni se chtějí ujistit, že dítě kojíte a chtějí to i vidět. Je až starosvětsky krásné, jak miminko vinete k prsu a ono natahuje ručičky a lačně se na všechny směje. Skoro jako ty ikonické kostelní malby, které na vás působí zvláštním klidem, i když nejste věřící v křesťanském slova smyslu, tak i vás pohled na kojící ženy v téhle fázi zalívá příjemným pocitem. Většina selfie kojících maminek je spjata právě s tímto celospolečensky pozitivně vnímaným obdobím.

DRUHÁ FÁZE – od půl roku do zhruba roku dítěte. Všichni tuší, že své dítě ještě kojíte, nejbližší rodina se na to občas se sentimentem v oku i podívá, ale s přibližujícími se prvními narozeninami vašeho andílka, začne ve vzduchu viset otázka, kdy už s tím kojením přestanete. Ne každému, je příjemné, když se rozhodnete své dítě nakojit na veřejnosti, čemuž ani nepomáhá fakt, že se vaše dítě za posledních pár měsíců naučilo pár vychytávek typu jak se zbavit do dvou vteřin různých tkanin a částí oděvů, jimiž byste se ho při kojení snažila náhodou zamaskovat. V tomto období může vzniknout ještě pár vkusných kojících fotografií do rodinného alba, když si všichni zúčastnění dají opravdu záležet.

TŘETÍ FÁZE – s pracovním názvem „ A nebolí tě to už, když má zuby?“. V kuloárech kolují zvěsti o tom, že ještě kojíte, nikdo se vás na to už raději moc neptá, jen když vás při tom „nachytají“. Samozvaní odborníci přes laktaci občas jakoby mimoděk prohodí něco o psychologické stránce věci s tím, že byste si už vážně měla tu hruď po vzoru svých babiček posypat pepřem, abyste to i tomu „velkýmu klukovi“, co na vás pořád tak „visí“, pořádně opepřila. On si to brzy sám rozmyslí! Těžko se vám vysvětluje, že si to musíte nejdříve rozmyslet především vy a pokud stále kojit můžete a chcete, tak to pro vás není vůbec téma k diskusi natož k zamýšlení. Z času na čas vznikne dokumentární foto, důkazní materiál, který se bude v příštích letech omílat při různých rodinných vzpomínkových akcích.

ČTVRTÁ FÁZE – vaše dítě má už rok a půl a vy pořád kojíte. Všichni nad vámi zlomili hůl, na otázky typu: „Proboha to ho chceš kojit až do maturity?“, jste už imunní. Přichází na řadu rozmluvy s vaším dítětem, když s vámi nikdo nic nespravil. „A to se nestydíš, že chceš ještě napít od maminky? Takový velký kluk? Ty už přeci nejsi žádné miminko…“

A víte co? Ono je veskrze úplně jedno kdo vám co o kojení, kdy řekne. Ve zdravém vztahu, kde to klape, se nemusíte o nic násilím snažit. Dobré věci přijdou přirozeně, stejně tak nenásilně i odezní a nahradí je jiné.


I u nás přišel den, kdy si syn na kojení už nevzpomněl. Dneska myslí spíš na gumové medvídky a nanuka, když se mu poštěstí. Ale já si v sobě ponesu všechny ty krásné chvíle, kterými mě za ty dva prokojené roky podaroval. A na jeho maturitním večírku si s ním nejspíš přiťuknu na oslavu třeba…šampaňským!

Žádné komentáře:

Okomentovat